.jpg)
Čínský pavilon i letos zářil jako z jiného světa. Světla lampionů se odrážela na jeho stěnách a vytvářela kouzelnou atmosféru, kterou si budou mnozí ještě dlouho pamatovat.
U pavilonu dostaly děti možnost splnit si malý sen — pohladit si Martinova koně nebo se s ním vyfotit. Jejich nadšené tváře a rozzářené oči byly jedním z nejkrásnějších momentů celého podvečera.
Poté se průvod přesunul na zimní stadion, kde bylo připraveno opravdové svatomartinské veselí. Do programu se nádherně zapsalo vystoupení dětí ze Základní umělecké školy pod vedením manželů Houdkových — jejich taneční dramatizace příběhu svatého Martina dodala večeru slavnostní nádech a malí tanečníci sklidili zaslouženě veliký aplaus. Následovala svatomartinská stezka s úkoly, která malé účastníky provázela opět příběhem svatého Martina. Radost a smích dětí zněly celým stadionem. Příjemnou atmosféru doplňovaly bubliny, diskotéka a karaoke. O perfektní zvuk se postaral Martin Jeništa.
Nechybělo ani voňavé občerstvení, které potěšilo malé i velké. A když děti dorazily do cíle, čekalo na ně milé překvapení – sladký poklad a diplom. Velkou radost udělaly také svatomartinské rohlíčky, jež s neuvěřitelnou ochotou a láskou napekly místní maminky.
Tato akce by ale nevznikla bez nezištné pomoci mnoha dobrých lidí. Velké poděkování patří paní ředitelce Pavle Homolkové, celému týmu Domečku, panu Luďku Jankovi a Ladislavu Jenšíkovi za propůjčení prostoru stadionu, panu Zdeňku Sedláčkovi, paní Michaele Juklové a jejímu koni, Vítu Švajcrovi za úžasné fotografie, studentkám z Gymnázia Vlašim za pomoc na stanovištích, firmě Jeno a všem maminkám za jejich úžasné rohlíčky. A samozřejmě také všem, kteří přišli, podporovali, smáli se a sdíleli tento krásný večer.
Svatomartinský průvod letos nepřinesl jen světlo lampionů — ale hlavně světlo v lidech. Vřelost, sounáležitost a radost, které z něj sálaly, připomněly, že tradice mají sílu spojovat a vytvářet neopakovatelné okamžiky.