Setkání s rodiči malých šachistů – Šachy v životě dítěte

Realizační část:

Beseda s rodiči byla zahájena podle programu v 13:00 hodin a zúčastnilo se jí 9 rodičů. Lektorka zahájila svoji přednášku exkurzem do psychologie a zdůraznila nezbytnost nalezení společné řeči pedagoga a trenéra šachu s rodinou, hlavně pokud jde o výchovné metody a motivaci dítěte. Proto by rodiče měli věnovat dostatek pozornosti výběru trenéra, aby se dítě nedostávalo do stresových situací, kdy poznává něco nového a aby bylo vše nové přednášeno poutavou formou a prokládáno hrami, kvízy a zajímavým vyprávěním (např. vlastní zkušenosti trenéra).

Tento úvod rodiče zaujal natolik, že při výběru oblastí, které dostali na výběr pro další části tohoto setkání, si přáli seznámit se hlouběji s psychologickými tématy a přehledy výsledků nejrůznějších psychologických studií, v nichž byl zkoumán konkrétní přínos výuky šachu pro děti. Rodiče velice také zajímala vlastní práce na kroužcích a dokonce se ptali, co s těmi dětmi děláme tak zázračného, že se na šachové schůzky tolik těší?

V průběhu přednášky byli rodiče vyzýváni k interakcím, které často vyústily v otevřenou diskusi o daných otázkách, čímž se v hlavní (realizační) části nenásilně objevovala i reflexe.

Nejvíce rodiče zaujala následující témata:

• tři hlavní úkoly trenéra šachu (probudit ve svých svěřencích zájem o šachy, nepřipravit je o zájem o šachy, naučit je hrát šachy);

• dvě stránky vývoje psychiky (zrání a učení);

• souvislost vnitřních biologických podmínek vývoje (vloh), vlivu prostředí a vlastní aktivity jedince;

• charakteristika některých vývojových období jedince (mladší školní věk a puberta);

• čtyři hlavní druhy činností člověka (hra, učební činnost, práce a volnočasové aktivity), jejich charakteristiky a spojení s vývojovými obdobími; využití trenérem (rodičem);

• výsledky procesu lidského učení (řada vědomosti – dovednosti – návyky);

• teorie motivace, druhy motivů (potřeby, pudy, zájmy, návyky, cíle, přání, hodnoty, postoje, emoce);

• souvislost mezi vlohami (vrozené) a schopnostmi (osvojené) a jejich soubory: nadáním (=soubor vloh) a talentem (=soubor schopností);

• otázka, zda se dá génius vychovat.

Na závěr si rodiče vyslechli přehled nejdůležitějších (vědecky prokázaných) přínosů výuky šachu pro děti (ovšem za předpokladu správného působení trenéra):

• rozvoj osobnosti a sociálních dovedností;

• rozvoj myšlení a zlepšení mentálních schopností;

• zvýšení inteligenčního kvocientu;

• posílení dovedností potřebných při řešení problémů;

• naučení se schopnosti dělat obtížná rozhodnutí, a to i abstraktní, teoretická či dokonce hypotetická;

• naučení se schopnosti myslet kriticky;

• naučení se schopnosti myslet kreativně a originálně;

• naučení se schopnosti vytvářet plán, pochopení důležitosti plánování (především flexibilního);

• naučení se schopnosti koncentrace (při správném vedení trenérem a použití patřičných cvičení).

Přitom se lektor dotkl i problematiky ADHD a vyslovil na ni svůj názor.

Výuka hry v šachy podle názoru lektora dále (ovšem opět prostřednictvím trenéra)

• učí děti trpělivosti a vytrvalosti;

• učí děti myslet logicky a efektivně;

• napomáhá zvýšit jazykové schopnosti;

• zlepšuje paměť;

• zvyšuje matematické schopnosti.

Na závěr si paní ředitelka nechala tu nejdůležitější informaci, že šachový trenér prostřednictvím šachové hry učí děti napřed myslet a až potom jednat.

 

Zaznamenala: Marie Filipová 

Ve Vlašimi 28.5.2020